Sečné a bodné
zbraně jsou (pomineme-li zbraně střelné) nejnebezpečnějším druhem útoku.
Samozřejmě rozhodující zde je kombinace druhu zbraně a schopností útočníka a
stejně tak kontext , který představuje místo napadení.
Pochopitelně,
jedná-li se o bodnou zbraň, záleží na její velikosti a druhu. Nejnebezpečnější
je samozřejmě taková bodná zbraň, která má oboustranné ostří a mimořádnou
velikost. Na druhém místě pak je zbraň s jedním ostřím, např. běžný
kuchyňský nůž. Třetí pomyslnou skupinu bodných zbraní může představovat
například zbraň náhodná, jakou se může stát kupříkladu šroubovák nebo skleněná
láhev s uraženým hrdlem. I když držení takové zbraně ze strany útočníka
dává jen omezenou škálu útoků, může být taková zbraň nebezpečnější, než
například běžný nůž.
Důležitější,
než zbraň samotná, je kvalita útočníka, fyzická, psychická, a technická.
Pochopitelně je propastný rozdíl mezi „profesionálním zabijákem“ z řad
speciální jednotky a opilým laikem, který poprvé disponuje bodnou zbraní. Nikdo
nepochybuje o faktu, že i sebedokonalejší zbraň je v rukou ignoranta
neúčinnou, zatímco u dobrého bojovníka jsou vysoce účinné i holé ruce.
Naprosto
rozhodující z hlediska nebezpečnosti útoku bodnou zbraní je kontext okolí
místa konfliktu. Obecně vzato, záleží především na tom, je-li reálné ve zlomku
vteřiny získat pro svou obranu předmět, a jaký. Útok bodnou zbraní je
v každém případě mnohem lépe zvládnutelný například v obchodě plném
zboží, než na ulici.
Jako u
každého druhu napadení je třeba rozlišovat napadení zjevné a napadení ze
zálohy. Zjevným napadením rozumíme takový způsob útoku, kde útočník se netají
svou přítomností, ani svým rozhodnutím napadnout. Stejně tak se jedná o zjevné
napadení v případě, že útočník se dává poznat, avšak tají svůj záměr
napadnout, či dává se poznat, netají svůj agresivní záměr, avšak tají
skutečnost, že má u sebe zbraň. Napadením ze zálohy se rozumí takový způsob
útoku, kdy útočník je skrytý na místě dle jeho mínění nepředpokládaném.
Příkladem může být situace, kdy oběť zjevně krátkodobě opustí uzavřený prostor,
skrytý útočník pak zaujme pozici v tomto prostoru, a oběť se navrací do
prostoru naprosto bezstarostně a nepřipraveně. Takový způsob útoku může být
fatální i pro dobrého bojovníka. Přesto se však dopustil chyby. Jednak měl
předpokládat, že dává k útoku šanci, jednak jako dobrý bojovník měl
vycítit energii signalizující přítomnost jiného člověka. Jedná-li se o energii
nenávistnou, je mnohem snadnější ji vnímat. Jako konkrétní případ takového
napadení ze zálohy lze uvést modelovou situaci. Řidič večer nakrátko zastaví na
kraji vozovky, odběhne od otevřeného vozu vyřídit záležitost trvající pár
vteřin, např. vhodit dopis do schránky. Náhodný přihlížející vleze do vozu a
zaklekne za opěradly předních sedadel. Opěrky hlavy jsou pro takový manévr
ideálním krytím. Po nastoupení řidiče a krátké jízdě útočník zaútočí na
hlavu nebo krk řidiče. Oběť se dopustila hned tří chyb, nehodných bojovníka.
Není možné nevnímat kontext nehlídaného vozu, není možné do něj nastoupit
způsobem absolutního laika a ve zmíněném prostoru by měl každý bojovník cizí
energii vycítit.