SEBEOBRANA

Sebeobrana je snad nejzákladnějším projevem bojových umění. S příchodem různých bojových umění přišla často i devalvace hodnot trenérů. V klasických bojových sportech jako bylo judo a karate bylo nutno dříve vykazovat výsledky, a to po mnoho let. Logicky pak, než trenér dosáhl nezávislosti, dosáhl zároveň i určitého věku. S příchodem některých bojových umění pak přišli ze zahraničí i trenéři, kteří z nejrůznějších důvodů udělovali certifikáty často i po roce (30 trenincích) v podstatě začátečníkům. Ti se např. v kung-fu naučili několik sestav (katy) a aniž by vůbec ovládali techniky (natož pak boj) vyučují tyto theatrální „tanečky“ pod honosnými názvy škol. Neovládají však ani základní sebeobranu. 

Stejně jako jsou omezené možnosti při sebeobraně např. v autě nebo s pouty na rukou, jsou velmi omezené možnosti, pokud by obránce ovládal jen jediné bojové umění. Často se inzerují komické nabídky např. „Sebeobrana s použitím karate“. 

Trenér vzpomíná na neuvěřitelný případ velmi dobrého karatisty, který požádal o napadení nějakou technikou z judo. Překvapilo ho nasazení škrcení zezadu, kam nedosáhl. Až když trenérovi začalo být podezřelé jakou výdrž může mít sportovec, který není ve škrcení trénovaný, povolil a zeptal se. Karatista však byl v bezvědomí. Teprve po jeho znovunabytí se zjistilo, že neměl potuchy o možnosti vzdát se v případě, kde nemůže mechanicky promluvit. Karate vůbec neřeší boj na zemi. Je tedy jen důležitou složkou sebeobrany, ale sebeobranu nemůže suplovat. 

Často přichází rozezlené Maily o tom, že zvláště ženy by měly mít možnost se bránit, a naše Centrum je pro ně zavřené. Je to stejná věc názoru jako např. u loterií. Někdo považuje např. sázení Sportky na naprostý nesmysl, jiný sází celý život, teď už generace, zatím bezvýsledně. Ale není nikdo kdo by mohl jejich názory rozsoudit. Může jen komentovat pravděpodobnost, poslouchat názory že jedna ku čtrnácti milionům je relativně dost vyrovnaný poměr,  ale v oblasti pravděpodobnosti má každý z nás zkušenosti. Trenér Centra prostě patří k těm, kteří považují ženskou sebeobranu za naprostý nesmysl. Je třeba si uvědomit, že dělení populace na muže a ženy je rovněž nesmysl. Máme-li ale na mysli skutečné ženy (řekněme budoucí maminky), pak trenér prostě nevěří, že by se mohly ubránit průměrnému útočníkovi.  Kromě toho aby někdo ovládal sebeobranu, pokud by byl pohybově schopný, stačila by mu výuka asi po dobu 5 let 3x týdně. Pod tuto hranici je těžko se dostat. Kursy však mají komických několik desítek hodin, i méně. Přitom při pohledu na „dobře živenou“ adeptku může mít trenér obavy, že ta se zraní už při vypisování přihlášky. A to ještě mluvíme o laickém napadení, řekněme úchopem či jednoduchým úderem, jedním útočníkem, beze zbraně. Ukázky ženské (rozuměno v biologickém smyslu, ne matričním) sebeobrany jsou teatrální (režírované)  výstupy ve službách obchodních reklam, někdy snahou bojovníka presentovat kvalitu svého „nového objevu“. Samozřejmě se může přihodit i vyjímka kdy skutečná žena se může ubránit (třeba opilému útočníkovi, který sám spadne a usne). Taková rarita ale rozhodně nestojí za to, aby se miliony žen snažily trénovat pro napodobení této náhody. Taková snaha je totiž provázena i velkým rizikem zbytečných zranění. 

O sebeobraně by bylo možno psát rozsáhle, aniž by bylo nutno popisovat vlastní techniku. Hlavním problémem sebeobrany není zvládnout ji, ale mít právo ji v případě potřeby použít. Každá země má své zákony, často dost mizerné. Česko se zdá být někde v pomyslném středu. Na prvním místě je otázka, zda-li je lepší se nechat zmrzačit nebo zabít – anebo se bránit a v podstatě riskovat ještě krutější závěr. Z toho důvodu pak se ještě odsouvá pravděpodobnost obrany tzv. třetí osoby. Je v lidské přirozenosti, že při nebezpečných zákonech země každý se brání jen v případě napadení vlastní či nejbližší osoby. Logicky by měly zákony být v takovém znění, aby dávaly právo člověku se bránit jakkoliv a veškerá rizika by měl nést útočník. Na toto téma bude ještě později na těchto našich stránkách připojen text z Akreditační práce trenéra.